Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

1 komentář
Dědičná štola hnědouhelného dolu Svatý Gothard těžaře p. Fajry u osady Mauerschin byla dlouhá 482m (dnes již kratší a nepřístupná). V masivu čedičového tufu Bukové hory, první zmínka je v roce 1849. V roce 1857 zde pracoval jeden štajgr a pět horníků, v roce 1880 už třicet horníků. V roce 1890 byla těžba ukončena. Měla by zde být ještě jedna dědičná štola a težní šachty, ale dnes již neznámo kde.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Novodobá průzkumná štola z let 1948 až 1951, která podfárala středověké dobývky jdoucí až na druhou stranu kopce Halíře. Dnes slouží jako skanzen Jílovského muzea.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Náhon vody Svitávky k brusírně zrcadel. Vzdáleno cca 150m od jeskyně Nautilus.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Umělá jeskyně (důl) na písek pro nedalekou brusírnu zrcadel. Důl hraběte Josefa Kinského vznikl možná už v době pobělohorské jako úkryt Jednoty bratrské. Brusírny skla se datují od roku 1756. Dnes slouží jako soukromý motorkářský klub "Pekelné doly".
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Důl na stříbro hraběte Štěpána Šlika z 16. století. V 19. století se těžila ruda pro barvivo do sklářství a do porcelánu. Po objevení radioaktivity se ruda težila pro továrny na výrobu radia. Mezi 1945 až 1964 důl sloužil jako lágr politických věznů pro těžbu uranu pro Sovětský svaz. Poté se stal majetkem Jáchymovských lázní a slouží tak do dnes. Nejhlubší 12. patro je v 497 metrů od ohlubně jámy.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Středověký důl cínem zrudnělý a s křemennými žílami kasiteritu. Nejstarší písemná zmínka z roku 1548, arch.nálezy dokazují těžbu koncem 15.století. Dnes Národní kulturní památka s hronickým skanzenem. Na zpřístupnění dalších protor se pracuje.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
milé povzbuzení do budoucna, díky moc pořadatelům a porotě za jejich vkus
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
novodobá průzkumná štola na polymetalické rudy v Jeseníkách
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
horníci příchází a zase odchází, ale jejich důch zůstává... čest jejich památce
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Důl na stavební břidlici, opuštěný v polovině 19. století. Dnes chráněná památka a zimoviště netopýrů.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Důl na kyzové břidlice z 19. století těžaře Furstenberga.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Důl na měď a další kovy z 18. století. Těžba byla několikrát v historii přerušena z důvodu válek a nerentability ložiska. Definitivně uzavřen v roce 1978 a v roce 2013 částečně zpřístupněn jako hornický skanzen.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Průzkumná štola z 80. let. Délka cca 800m, se slepými rozrážkami necelých 3km. V roce 1998 průzkum ukončen a od té doby štola zakonzervovaná a uzavřená.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Na východ od Jílovského revíru kdesi v lesích neznámá zlatorudná štola o délce cca 50m. Odhadem asi z 18. století, ale kdo ví. Pojmenovaná po badateli objeviteli na jeho památku. Spolužákovi štoly jsou dvě tedy, horní a dolní.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Zlatorudná a antimonitová štola V Jahudném asi z 17.-18. století Milevského revíru, v 19. století mj. těžaře Emanuela Kittla, jež jí p narození své dcery Emy Destinové přejmenoval na štolu Emilka. Začátek těžby asi 17.-18. století a konečné uzavření asi v roce 1923. V 80.tých letech 20. století ještě znovu pokusně prozkoumána, ale bezvýsledně.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Dědičná štola, jména svatý František, zlatorudné oblasti Líšnicko-Smolotelské. Vykutaná v letech 1844 až 1857, kdy byly práce zastaveny v délce cca 300m. Do dnes se dochovalo 180m délky. V místních lesích se povrchově kutalo a rýžovalo již od 14. století.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Jeden z největších železnorudných dolu Barrandienu. Měl 84 pater a hloubku 426m. V provozu byl od roku 1861 do 1965. Dnes pěkný skanzen otevřený v roce 1995.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Na východ od Jílovského revíru kdesi v lesích neznámá zlatorudná štola o délce cca 30m. Odhadem asi z 18. století, ale kdo ví. Pojmenovaná po badateli objeviteli na jeho památku.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Není to vyloženě důlní dílo, ale velká hromada znělce. I tak je tam v květnu v noci pěkně.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Důl a lom na stavební pískovec z poloviny 19. století. Za druhé světové války z části přebudován na továrnu leteckých dílů zbrojovky Junkers, a zbudován přilehlý koncentrační tábor pro cca 6000 vězňů. Poválce sloužilo ČSLA a dnes je tu muzeum.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Novodobá průzkumná urano-rudná štola z roku 1970.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
1 komentář
Štola novodobě zmáhaná rabovači památek skoro jako v Egyptě, v archeologické lokalitě pohřebiště z doby předkřesťanské v památkové rezervaci. Velmi smutná věc, která je již v řešení patřičných úřadů. Ještě před třemi dny před naším průzkumem byla uvnitř těžební technika, elektrocentrála, osvětlení atp. Zloději utekli za pět minut dvanáct.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
pozůstatky po dolování železné rudy a zlata na Boskovicku v 18. a 19. století
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Vápencový důl z 18. století, beton, bednění a koleje z 1.pol. 20. století.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Náhledy z připravované knihy o SDD (Stará důlní díla). V zájmu ochrany SDD jsou některé galerie neveřejné, a nutno počkat až na samotnou papírovou knihu.

Adresa na Rajčeti

www.vulpes.rajce.idnes.cz

Aktivní od

13. srpna 2008

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama