Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

vulpes 

146 alb13205 zobrazení19 fanoušků
Náhledy z připravované knihy o SDD (Stará důlní díla). V zájmu ochrany SDD jsou některé galerie neveřejné, a nutno počkat až na samotnou papírovou knihu.


reklama

Fotokniha 0
2 fotky, 23.12.2016, 27 zobrazení, přidat komentář
Od kamaráda jsem dostal odkaz na nabídku fotoknihy Seel-Digital. Proč to nezkusit, vybrali si mou práci a fotografie historického podzemí, že jsou hodné slevy na výtisku, což bylo milé na obě strany. Napsal jsem jim, odpověděli a světe div se, vše dopadlo dobře a kniha leží přede mnou na stole. Konkrétně ke knize tedy.
Pěkné tvrdé desky, téměř omyvatelné, tzn při prohlížení může čtenář i svačit. Vazba šitá tak snad nebudou časem vypadávat stránky jako u brožovaných knih. Vybral jsem pro fotografie uvnitř matný tisk neb nemám rád. když při prohlížení v umělém světle musím uhýbat odrazu žárovek okolo. Matný tisk trochu mění barvy, ubírá bílé živost žluté a v RGB červenou. Naštěstí jen nepatrně, 90% lidí to ani nenapadne, ba co víc budou velmi spokojeni. Ale to je nepodstatný detail, kdybych měl celkový dojem oznámkovat od 1 do 10, tak provedení knihy, podání barev, ořez, prostě celkový umělecký dojem jako při krasobruslení, dostane ode mne známku 9. Tedy Velmi dobré. Díky moc za nabídku tiskárny, bylo mi ctí, a mám velmi dobrý dojem z celé akce.
5 fotek, 1.2.2017, 40 zobrazení, přidat komentář
U obce Mezina u Bruntálu se od roku 1930 do 70. let težil čtvrtohorní olivinický čedič. Z lomu s čedičovými proudy na svahu kopce Venušina sopka se stala přírodní památka. Dochovala se i krátká část dopravní štoly z lomu směrem k vesnici.
2 fotky, 31.1.2017, 49 zobrazení, přidat komentář
Od roku 1932 z obce Bohdíkov u Šumperka od nádraží vedla úzkokolejná trať (o rozchodu 700mm a délce necelý kilometr) do Rychtářova lomu. V roce 1941-45 zkrácena dvěma štolami. Kolejová doprava tudy skončila v roce 1979 a doprava z do dnes činného lomu je jen automobilová. Snímky jsou z místa větrného komína, štola je zavaléná a má dnes jen pár desítek metrů končící na obě strany závalem. Dílo dnes užívají jen netopýři.
5 fotek, 15.1.2017, 63 zobrazení, přidat komentář
V kraji Rakovnickém a Slánském v 19. století žil, byl, mlynář Josef Lisec. Leč konkurence parních mlýnů ho donutila taktéž změnit pohon na parní kotel na uhlí. Uhlí kupovat bylo drahé tak pro vlastní potřebu začal dolovat chodbicováním vlastní kolem roku 1870. Letopočet je vyrytý ve štole na stěně. Předpokládáme, že v roce 1890, kdy mlynář zemřel, těžba skončila. Další se tu ještě pokoušeli dolovat krátce v dobách krize během 1. i 2. sv. války. Uhelná sloj zde byla jen cca 70cm.
5 fotek, 7.1.2017, 51 zobrazení, přidat komentář
Vápencový lom v Prokopském údolí z roku 1860 otevřený těžařem Ferdinandem Bártou. Přímo v lomu vybudoval pece dle ing Petzolda a po roce 1875 celou vápenku. Při ekonomických potížích se v té době přidal společník Karel Tichý. V roce 1904 vybudovali přípojku železnice až k výsypce. Za 2.sv. války v 3. a 2. patře lomu němci budovali strojírenskou továrnu, tu nedokončili a po válce tyto prostory obsadila Česká armáda, které používá k utajenému účelu dodnes. Těžba skončila dole po válce a na vyšších patrech v roce 1966. V roce 1968 byla zlikvidována i vápenka.
5 fotek, 10.7.2016, 91 zobrazení, 1 komentář
Stříbrorudný revír pararulových a jílovcových Ratibořských hor bohatý na galenity a sfalerity, později pyrit, vznikl asi v 16. století. Nejstarší štolou Janovou přes 3km dlouhou, množstvím dalších těžebních šachet a štol a v roce 1817 štolou Josef, systémem součtem o mnoha kilometrových délkách. Těžba skončila v roce 1871, krátky pokus proběhl ještě po 1.sv. válce.
3 fotky, 21.6.2016, 87 zobrazení, přidat komentář
Mezi Nepomupek a Blatnou v délce 14 km se dolovalo zlato od pravěku rýžováním a hlubině od 14. století. Postupně zde vzniklo 26 šachet o hloubkách několik málo metrů až do cca 53m. Region nikdy moc výnosný nebyl a po mnoha pokusech těžařských spolků i Ck mocnářství pokusy definitivně skončili 13.5.1944.
6 fotek, 29.3.2016, 99 zobrazení, přidat komentář
Podle veřejně dostupných zdrojů se jedná o malou průzkumnou štolu ve sladkovodní svrchní křídě Peruckého souvrství, které tvoří slínovce a jílovce s pískovci, pro těžbu kaolinických jílovců za 2.světové války. Ale podle nápisů na stěnách je dílo mnohem starší. Nejstarší nápis je datovaný cca v roce 1900. Další nejasnost je co se vlastně zde těžilo neb je tu směs jílovců, uhlí, slínovců, vápence i pískovce. Třeba se to někdy vyjasní... Dnes je tu významné hnízdiště netopýrů a oficialní přírodní památka.
10 fotek, 7.3.2016, 127 zobrazení, přidat komentář
V obci Vejprty byly na přelomu 19. a 20. století tři malé vodní elektrárny. Městská elektrárna, elektrárna firmy Gahler a elektrárna firmy Zahm. Třetí jmenovaná byla vybudována v bývalém dole Jan v poušti. Více se nám o historii a zániku elektrárny nepodařilo zatím zjistit. Jáma je dnes již slepá a na jejím místě stojí objekt soukromé firmy.
2 fotky, 2.3.2016, 97 zobrazení, 3 komentáře
Město Beroun je celé postavené na navážce. Podle nám dostupných informací zde ve městě není a ani nebylo žádné důlní dílo, krom tohoto malého zapomenutého protileteckého krytu z roku 1944 o délce necelých 20m. Dnes nepřístupné a v soukromém vlastnictví. Možná náš geofyzikální průzkum ukáže zda v okolí není krytů více, ale pro zatím vůbec nic známého.
3 fotky, 29.2.2016, 98 zobrazení, přidat komentář
V lokalitě mezi obcemi Lískem, Nižborem a Zdejcinou byl v polovině 19. století čilý hornický revír. Težař Strausberg kutal uhlí a železnou rudu, a neznámo nám kdo i lomový stavební kámen arkózu z období karbonu.
22 fotek, 19.2.2016, 137 zobrazení, 2 komentáře
Důl Centrum založen v roce 1888 anglickou a říšskoněmeckou společností za peníze Anglo-rakouské banky se sídlem ve Vídni. Stará jáma z roku 1888 je hluboká od ohlubně 166,6m a široká 3,8m. v letech 1904 až 1933 se k Centrumu připojil dobývací prostor dolu Humbodt I. a II. čímž se zvětšil až na 604 ha. Historie je mnohem obsáhlejší, více až v knize. Důl plánuje ukončit těžbu v roce 2016 na jaře.
2 fotky, 15.2.2016, 82 zobrazení, přidat komentář
Jeden z vícero malých pískovcových dolů v okolí na Českolipsku. Težba proběhla v období let 1900 až 1940. Posledni činného majitel dolu byl Ernst Riedel. V současnosti slouží v zimě coby zimoviště netopýrů a v létě technická památka na turistické stezce.
3 fotky, 8.2.2016, 110 zobrazení, přidat komentář
Jeden z několika novodobých dolů na grafit v regionu Českého Krumlova.
31 fotek, 3.2.2016, 91 zobrazení, přidat komentář
Nejstarší činný důl na uran na světě. Do dnes vyrubáno vodorovných štol cca 500km a svislých jam, šachet, úpadnic atp kolem 90km. Vznikl sloučením dolu Karel Havlíček Borovský v roce 1957 a dolu Jasan v roce 1963. Dnes se teží na 24. patře v hloubce 1150m.
2 fotky, 2.2.2016, 66 zobrazení, přidat komentář
Neznámá štola, náhodně ve sklepě objevený pozůstatek odvodnění domu datovaného kolem roku 1750. Díky mnoha teréním úpravám v okolí se dochovalo už jen cca 5m ústí. Stodůlky geologicky z velké části tvoří "křídová" deska z jílovců, opuky a pískovce, z níž stéká velké množství spodní vody, s kterou mělo a dodnes má problémy velké množství staveb.
14 fotek, březen 2013 až únor 2016, 89 zobrazení, přidat komentář
Důl na kaolín v sedimentu křídové řeky. Tvoří pravoůhlé chodby o výšce 1,5 až 5m výšky. Založen byl v roce 1873 a těžilo se do 1898 pro výrobu keramiky v Českých Budějovicích. Další těžba proběhla v letech 1904 až 1906. Od té doby je důl opuštěn a nedávno prohášen za technickou a přírodní památku.
6 fotek, 1.2.2016, 103 zobrazení, přidat komentář
Jeden z více novodobých dolů na grafit v Českém Krumlově. Činný v letech 1962 až 2003. Historie totožná s Grafitovým dolem z něhož se stal pěkný skanzen.
6 fotek, 27.1.2016, 98 zobrazení, přidat komentář
Neznámá průzkumná štola cca 100m délky. Podle hornictví v regionu bude odhadem z 19. století.
32 fotek, 26.1.2016, 117 zobrazení, přidat komentář
Důl Centrum založen v roce 1888 anglickou a říšskoněmeckou společností za peníze Anglo-rakouské banky se sídlem ve Vídni. Stará jáma z roku 1888 je hluboká od ohlubně 166,6m a široká 3,8m. v letech 1904 až 1933 se k Centrumu připojil dobývací prostor dolu Humbodt I. a II. čímž se zvětšil až na 604 ha. Historie je mnohem obsáhlejší, více až v knize. Důl plánuje ukončit těžbu v roce 2016 na jaře.

Komentáře

přidat komentář